Od Roubalové k Simonové – legenda, kterou formoval Werich
Elegantní, noblesní a nezaměnitelná – taková je Yvetta Simonová, dáma, která patří k největším ikonám české populární hudby. Narodila se 4. listopadu 1928 v Českém Brodě jako Yvetta Roubalová a už od dětství žila hudbou. Hrála na klavír, zpívala a studovala u významných pedagogů, mezi nimiž byli Jan Hilbert Vávra či Fernando Carpi.
Původně sice absolvovala obchodní školu – jak si přál její otec, aby „z ní bylo něco pořádného“ – ale touha po hudbě byla silnější. Po válce se vydala do Bratislavy, kde dostala první hereckou příležitost v hudební adaptaci Gogolovy Ženby. A právě tehdy začala její životní cesta, která ji dovedla až ke slávě.
V roce 1949 se provdala za ředitele Lucerny Františka Spurného, a stala se tak Yvettou Spurnou. Jenže tehdy zasáhl samotný Jan Werich. „Řekl mi, že s příjmením Spurná velkou díru do světa neudělám,“ vzpomínala zpěvačka s úsměvem v pořadu Všechnopárty. Werich jí přinesl seznam anglicky znějících jmen a ona si vybrala Simonovou – s podmínkou, že si ponechá stejné iniciály Y.S., aby to manžela neurazilo.
článek pokračuje na další stránce..
